Martina Maloun: U zabijaček jsem odmala

Martina zná poctivé potraviny od mala – z domova.

Další posilou našeho krámku je Martina Maloun. Jak se z dá se říct farmářské rodiny dostala do Darů kraje?

Jak vedla Vaše cesta do krámku?

(S úsměvem) Především přes jídlo. Znám Dary kraje už mnoho let, záleží mi na tom, co jím a velmi ráda vařím. Skončila jsem školu a objevila se možnost tady pracovat. Jídlo je jedna z hlavních součástí mého života, a proto jsem se rozhodla věnovat se mu i v profesním životě.

Takže všechno ve správný čas na správném místě. Vystudovala jste design obuvi… mají usně něco společného s řeznictvím a masem?

Překvapivě (smích). Vyrůstala jsem v rodině, která stále dbá na tradice. Už jako malá jsem byla obklopená zvířaty, jako jsou prasata, krávy, slepice. Na poli si pěstujeme třeba brambory. Většinu věcí jsme si byli schopni vypěstovat a vychovat.

Takže jste vlastně z farmářské rodiny.

V podstatě ano. Teď už je to něco, co dělají rodiče nad rámec, protože mají jiné zaměstnání, ale vždycky to bylo součástí naší rodiny, ale už toho samozřejmě není tolik jako dřív.

Zabila jste někdy zvíře?

To ne, pomáhám s masem, které už je většinou naporcované.

Takže Vás najdeme nejvíc u pultu s uzeninami?

No to je samozřejmě možné (s úsměvem).

Říkala jste, že máte blízko k vaření… co vám z něj udělá největší radost?

Já mám ráda opravdu všechno, Vidím velký rozdíl, když mám maso z obchodu a to z krámku.

To bude znít tak podprahově…

Ne, je to pravda, cítím rozdíl, který se projeví právě pří samotné přípravě například již zmiňovaného masa, které má jiné vlastnosti, jak v konzistenci tak i v chuti.

Takže radost Vám udělá ten, kdo připraví třeba kližku…

…nebo steak (smích). A ze sortimentu Darů kraje to nelze říct konkrétně. Tím, jak mám ráda jídlo, tak to není o konkrétní potravině, ale spíš o celých regálech (velký smích). Jsem duší kuchař, tak si ráda udělám dobrou polévku, maso, pak si dám třeba dezert, brambůrky, víno…

Tak tedy vítejte v týmu našeho krámku!

Další fotografie: